|
|
Vězňovo dilema
ČAPKOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá studiem vězňova dilematu v iterované formě, která představuje způsob hraní této hry, kdy se hráči utkávají v několika kolech a mají možnost měnit svou strategii na základě zkušeností z předchozích her. Cílem práce je vyhodnotit vhodné strategie v případě iterovaného vězňova dilematu na základě informací o druhém hráči, jako je například pohlaví, věk, nebo jiné charakteristiky. Dále se práce zaměřuje na analýzu toho, které údaje o hráčích jsou význačné pro změnu chování hráčů a do jaké míry se strategie hráčů shodují se známými strategiemi z turnajů AI. V úvodní části práce jsou představeny základní koncepty teorie her a vězňovo dilema. Dále jsou vysvětleny důležité pojmy týkající se iterované formy hry, jako jsou opakované hraní, možnost změny strategie a spolupráce mezi hráči. Také jsou představeny klasické strategie vězňova dilematu, jako je například Holubice, Jestřáb a Kopírák. V praktické části práce je popsána webová aplikace, která byla vytvořena pro simulaci ekonomického střetu mezi zákazníkem a řemeslníkem. Tato aplikace umožňuje hráčům hrát vězňovo dilema v iterované formě a změnit svou strategii na základě zkušeností z předchozích her. Aplikace obsahuje různé AI strategie, proti kterým hráči mohou hrát. Data o chování hráčů jsou shromažďována a následně analyzována pomocí pozorování a statistických metod. Výsledky této práce ukazují, že v hraní není mezi muži a ženami téměř žádný rozdíl a signifikantní rozdíly lze pozorovat pouze mezi mladšími a staršími skupinami hráčů. Toto tvrzení bylo v práci ověřeno pomocí chí kvadrát testu. V závěru byla nalezena optimální strategie proti různým skupinám hráčům, kterou je spolupráce po celou dobu a zrada v posledním kole.
|
|
| |
|
|
Actors' behaviour and the militarization of space: Cooperation vs. conflict
Gréková, Lenka ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Práce se zabývá otázkou militarizace vesmíru, včetně rizika jeho weaponizace a zkoumá, jak se k otázce militarizace staví klíčové státy. Cílem práce je zjistit, zda mezi sebou státy v oblasti využívání vesmíru spolupracují či nikoliv, a to za použití dvou modelů teorie her: vězňova dilematu a tragédie obecní pastviny. Práce vychází z předpokladu, že tyto dva modely popisují chování mezi aktéry mezinárodních vztahů, respektive jejich sklon ke spolupráci a soupeření, a klade si za cíl zhodnotit, zda jsou tyto modely použitelné právě v případě spolupráce v oblasti využívání vesmírného prostoru. Mezi zkoumané aktéry patří USA, Rusko a Čína, jakožto tři nejúspěšnější vesmírné velmoci, které se nejvíce podílejí na využívání vesmírného prostoru a zároveň mají ve vesmíru do budoucna největší potenciál. Díky analyse vztahů mezi těmito třemi státy se práce snaží zodpovědět, zda je v jejich případě možné aplikovat dané modely teorie her. Pro ověření modelu vězňova dilematu jsou v práci zkoumány bilaterální vztahy mezi státy a pro ověření modelu tragédie obecní pastviny pak vztahy multilaterální. Z analýzy vyplývá, že dané modely není možné zcela aplikovat na chování daných států, vzhledem k tomu, že mezi státy se střídá spolupráce se soupeřením, případně probíhá obojí současně v různých oblastech využívání...
|
|
|
Game Theoretic Modelling of the International Relations System
Halás, Matúš ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent) ; Křivan, Vlastimil (oponent)
Disertační práce usiluje o modelování systému mezinárodních vztahů. Základní výzkumní otázka se snaží zjistit jaké důsledky pro úspěch jednotlivých strategií a pro kooperaci samotnou mají různá nastavení proměnných a vlastnosti systému jako takové. Práce obsahuje dvě prvky charakteristické pro mezinárodní vztahy, a které nemožno najít v jiných modelech: (i) determinace výskytu interakcí pomocí vzdálenosti a síly; a (ii) vznik (ne)důvěry na základě předchozích interakcí. Model stojí na třech pilířích: agentech, prostředí a pravidlech. Hráči se nacházejí v Hobbesovském prostředí vězňova dilematu tak jak je chápáno realisty. Změna výplat reprezentující vnik (ne)důvěry však umožňuje formalizaci teze konstruktivistů o různých podobách anarchie a o vzájemně konstitutivním vztahu struktury a aktérů. Multiagentní počítačové simulace jako metoda zasazená do rámce abduktivního uvažování a sloužící ke generaci dat se stala nutnou vzhledem k chybějící různorodosti empirických informací a nemožnosti experimentů v reálním světě. Zdrojový kód napsán v jazyce C# obsahuje 62 strategií použitých Axelrodem, ke kterým jsem přidal několik dalších potenciálně úspěšných pravidel společně se třemi novými strategiemi odpovídajícím běžnému chování států. S cílem dosáhnou robustnosti výsledků byla aplikace při různých...
|
|
|
Actors' behaviour and the militarization of space: Cooperation vs. conflict
Gréková, Lenka ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Práce se zabývá otázkou militarizace vesmíru, včetně rizika jeho weaponizace a zkoumá, jak se k otázce militarizace staví klíčové státy. Cílem práce je zjistit, zda mezi sebou státy v oblasti využívání vesmíru spolupracují či nikoliv, a to za použití dvou modelů teorie her: vězňova dilematu a tragédie obecní pastviny. Práce vychází z předpokladu, že tyto dva modely popisují chování mezi aktéry mezinárodních vztahů, respektive jejich sklon ke spolupráci a soupeření, a klade si za cíl zhodnotit, zda jsou tyto modely použitelné právě v případě spolupráce v oblasti využívání vesmírného prostoru. Mezi zkoumané aktéry patří USA, Rusko a Čína, jakožto tři nejúspěšnější vesmírné velmoci, které se nejvíce podílejí na využívání vesmírného prostoru a zároveň mají ve vesmíru do budoucna největší potenciál. Díky analyse vztahů mezi těmito třemi státy se práce snaží zodpovědět, zda je v jejich případě možné aplikovat dané modely teorie her. Pro ověření modelu vězňova dilematu jsou v práci zkoumány bilaterální vztahy mezi státy a pro ověření modelu tragédie obecní pastviny pak vztahy multilaterální. Z analýzy vyplývá, že dané modely není možné zcela aplikovat na chování daných států, vzhledem k tomu, že mezi státy se střídá spolupráce se soupeřením, případně probíhá obojí současně v různých oblastech využívání...
|
|
|
Computational Problems Related to Graph Structures in Evolution
Šimsa, Štěpán ; Chatterjee, Krishnendu (vedoucí práce) ; Loebl, Martin (oponent)
V této práci se zabýváme stochastickou hrou, která ilustruje koncept trestu a ukazuje, jak může trest navýšit kooperaci. Nejprve představíme základy teorie her, Markovových řetězců a stochastických her. Poté vysvětlíme, jak lze použít evoluci k výpočtu očekávaného množství kooperace ve hře. Na konci práce ukážeme výsledky simulací a numerických výpočtů, které potvrzují, že trest může mít pozitivní vliv na množství kooperace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Replikátorová rovnice s mutacemi
Hrnčíř, Jakub ; Pražák, Dalibor (vedoucí práce) ; Kaplický, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje tématu zavedení zjednodušeného principu mutace do replikátorové rovnice. V práci jsem ukázal odvození základní replikátorové rovnice a na jeho základě odvodil zobecněnou replikátorovou rovnici s deterministickým modelem mutací. Práce dále obsahuje analýzu obecných vlastností těchto dvou modelů. Důsledky zavedení mutací jsou pak demonstrovány pomocí analýzy tří typických příkladů z evoluční teorie her. Jedná se o modely Jestřábi-holubice, Kámen-nůžky-papír a největší pozornost jsem věnoval upravenému modelu tzv. Opakovaného vězňova dilematu. Analýza ukazuje, jakým způsobem se mění množství stacionárních bodů modelů a jak je ovlivněna jejich stabilita. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Game Theoretic Modelling of the International Relations System
Halás, Matúš ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent) ; Křivan, Vlastimil (oponent)
Disertační práce usiluje o modelování systému mezinárodních vztahů. Základní výzkumní otázka se snaží zjistit jaké důsledky pro úspěch jednotlivých strategií a pro kooperaci samotnou mají různá nastavení proměnných a vlastnosti systému jako takové. Práce obsahuje dvě prvky charakteristické pro mezinárodní vztahy, a které nemožno najít v jiných modelech: (i) determinace výskytu interakcí pomocí vzdálenosti a síly; a (ii) vznik (ne)důvěry na základě předchozích interakcí. Model stojí na třech pilířích: agentech, prostředí a pravidlech. Hráči se nacházejí v Hobbesovském prostředí vězňova dilematu tak jak je chápáno realisty. Změna výplat reprezentující vnik (ne)důvěry však umožňuje formalizaci teze konstruktivistů o různých podobách anarchie a o vzájemně konstitutivním vztahu struktury a aktérů. Multiagentní počítačové simulace jako metoda zasazená do rámce abduktivního uvažování a sloužící ke generaci dat se stala nutnou vzhledem k chybějící různorodosti empirických informací a nemožnosti experimentů v reálním světě. Zdrojový kód napsán v jazyce C# obsahuje 62 strategií použitých Axelrodem, ke kterým jsem přidal několik dalších potenciálně úspěšných pravidel společně se třemi novými strategiemi odpovídajícím běžnému chování států. S cílem dosáhnou robustnosti výsledků byla aplikace při různých...
|
|
|
Chování vybraných členských států EU v rámci dluhové krize (aplikace teorie her)
Novotný, Martin ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce používá teorii her k vysvětlení chování vybraných států v dluhové krizi. Cílem práce je zjistit, zda státy používají strategie vedoucí k dosažení rovnováhy, tedy zda maximalizují svůj očekávaný užitek. Teoretická část je založena na opakovaných a bayesovských hrách. Práce popisuje vývoj dluhové krize a nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Na základě dostupných faktů konstruuje herní model dluhové krize v eurozóně a podrobněji analyzuje herní pozici Německa, Francie, Itálie, Španělska a Řecka. Herní model pak aplikuje na konkrétní konfliktní situace jako je vztah mezi Německem a Francií, vyjednávání o prvním záchranném balíčku pro Řecko nebo vyjednávání o záchraně španělských bank. Z aplikace teorie her vyplývá, že státy se v horizontu jednotek let chovají racionálně a volí rovnovážné strategie. U delšího období (dvě a více volebních období) může být ekonomická rovnováha narušena principem fungování zastupitelské demokracie - délkou volebního období a informační asymetrií mezi politiky a voliči. Avšak náklady na odstranění takové asymetrie by byly mnohem vyšší, než náklady vniklé z dluhové krize, takže i včetně nákladů dluhové krize jsou státy dlouhodobě v rovnováze.
|
|
|
Teorie her a evoluční etika
BARTÁK, Jakub
Jedním z hlavních úkolů evoluční etiky je konvenční biologické objasnění recipročního altruismu a s ním souvisejících adaptivních funkcí fenoménu lidské morality. Evoluční etika předpokládá, že evoluce altruismu probíhala společně s vývojem morálních citů a intuicí, které tuto strategii podmiňovaly. Pro svou argumentaci využívá matematickou disciplínu zvanou teorie her, která pomocí matematického modelování její hypotézy podporuje. Právě vztah obou jmenovaných disciplín je hlavním předmětem reflexe této práce. V první části uvedu základní informace o evoluční etice. Vedle úkolu a metod objasním význam altruismu jakožto stěžejního pojmu reflektované problematiky. Ve druhé části se budu zabývat obecnější charakteristikou matematické disciplíny zvané teorie her. Popíši její předmět, metody a základní pojmový aparát. Třetí úsek bude obsahovat některé souvislosti aplikace teorie her v evoluční etice. Zde se budu podrobněji zabývat klasifikací herních strategií, které reprezentují jednotlivé typy jedinců z hlediska jejich tendence ke spolupráci, soupeření či zradě, a mírou jejich úspěšnosti ve hře zvané vězňovo dilema, která je matematickým modelem některých konfliktních situací. Metodou, kterou použiji, je syntéza, kombinace a komparace poznatků získaných z teoretické analýzy odborné literatury
|
host ::
RSS.